Jak si udělat jízdu v mokru a chladu příjemnější
Každý, kdo bere cyklistiku vážně, se občas ocitne v zimě a dešti. Taková jízda ale nemusí být nutně utrpením.
Každý, kdo bere cyklistiku vážně, se občas ocitne v zimě a dešti. Taková jízda ale nemusí být nutně utrpením.
Při správném výběru oblečení si můžeš užít klidná místa, která jsou za lepšího počasí přeplněná. Obléct se do zimy a deště je oříškem i pro profesionály, jak ukazují různé módní kombinace třeba při horských etapách Gira. Existuje však několik osvědčených rad, díky kterým téměř vždy zvolíš nejlepší možnou kombinaci oblečení.
Zima je při špatném počasí největším strašákem, ale aby ses cítil dobře, je důležité vyhnout se i opačnému extrému. Příliš mnoho vrstev znamená nejen zbytečnou zátěž, ale i riziko zpocení a následného podchlazení.
Abychom udrželi životně důležité orgány v teple, musíme chránit horní polovinu těla. Ideální je "cibulové" vrstvení oblečení. V případě celodenního deště zvol jako vrchní vrstvu nepromokavou bundu. Zapomeň ale na klasickou igelitovou pláštěnku, pod kterou by ses během jízdy rychle zpotil.
Dobrým řešením je lehká cyklistická bunda z goretexu, který nepropouští vodu, ale zároveň ventiluje pot. Existují i jiné materiály s podobnými vlastnostmi. Před několika sezónami byly populární nepromokavé dresy z goretexu, které vypadaly jako lehce zateplené trikoty, ale měly nepromokavou funkci. Pozor však, že silnější goretexový dres sám o sobě hodně hřeje.
Pod nepromokavou vrstvu je třeba obléct další vrstvy podle počasí. Na tělo se hodí tenké termotričko na odvod potu. Další vrstvu mohou tvořit dresy s dlouhým rukávem, které také odvádějí pot.
Při stoupání mysli na to, abys nepřehřál všechny vrstvy a nezpotil se, jinak při sjezdu rychle prochladneš. Cyklistické bundy často mají větrací zipy, které můžeš při výstupu otevřít pro lepší odvětrávání.
Když teplota klesne pod 10 stupňů, je lepší obléct si místo kraťasů dlouhé cyklistické kalhoty, tzv. čapáky. Ty mají stejně jako kraťasy vložku, ale kryjí nohy až ke kotníkům a jsou z tlustšího materiálu. Důležité je, že jsou zesílené v citlivých partiích kolem rozkroku a zad, což je dělá mnohem pohodlnějšími než kombinace kraťasů a návleků.
Hlava, ruce a nohy trpí při chladu nejvíce. Hlavou uniká nejvíce tepla, což se dá snadno vyřešit. Pokud je kolem 10 stupňů, postačí stylová cyklistická čepička s kšiltem pod přilbu (ideálně s kšiltem nahoru, aby byl vidět brand). Při nižších teplotách sáhni po slabé čepičce na běžky, která zakryje i uši.
Rukavice jsou také důležité. Na chlad stačí zimní dlouhoprsté cyklistické rukavice, ale na déšť je lepší goretex. Tyto rukavice najdeš v nabídkách výrobců cyklistického oblečení a cena začíná kolem tisíc korun. Při teplotách pod 10 stupňů prsty snadno promrznou, což ztěžuje řazení a brzdění.
Chodidla na kole trpí, protože nejsou v zátěži a stříká na ně voda. Nezbytné jsou proto návleky na tretry, které se vyrábějí v různých tloušťkách podle teploty. Výrobci často uvádějí, pro jaké teplotní rozmezí je jejich produkt určený. Pro teploty kolem nuly můžeš zvolit zimní tretry, které připomínají boty na běžky.
Hřejivá mast je záchrana. Před jízdou namaž hřejivou emulzí citlivá místa, jako jsou úpony kolem kolen, která v chladu trpí. Pocitu tepla na namazaných místech se ti bude dostávat několik hodin.
Pro zadek je skvělým pomocníkem malý blatník pod sedlo, který zamezí proudění vody ze zadního kola na kalhoty.
Stravování v zimě se příliš neliší od běžných podmínek, jen si dej pozor, že nemusíš cítit hlad nebo žízeň. Přesto je důležité doplňovat tekutiny stejným tempem jako v teple. Pokud si zastavíš na občerstvovačce, neodmítej teplé nápoje.
Problémem může být nedostatek kapes na bundách pro uskladnění tyčinek a gelů. Oblíbeným řešením jsou brašničky na řídítka. Někteří závodníci si také lepí gely na horní rámovou trubku.
Déšť, chlad a vítr neznamenají, že musíš výrazně zpomalit. Jen měj na paměti, že vezeš více výbavy, takže jsi těžší, a z kopce je třeba jet opatrněji. Dávej si pozor, abys nezačal hned v maximální zátěži, protože tělo v zimě rychleji ztrácí energii a snadno prochladneš.
Rizikové jsou sjezdy, kde teplotu snižuje vítr a nejsi v pohybu. Naopak při stoupání ti může jízda jít lépe než za teplého počasí, protože se tělo nepřehřívá.
Sjezdy a zatáčky jsou za mokra nebezpečné. Výhodou však je, že celodenní déšť silnici očistí od nečistot, a tak nehrozí nečekaně kluzká místa. Pozor ale na vyplavený štěrk v lese nebo na kluzké kanály a bílé čáry ve městech.
Při zatáčení se snaž kolo naklápět co nejméně. Pomáhat si můžeš trupem a nohou, které nasměruješ do požadované trajektorie. Brzdi s předstihem, protože ráfkové brzdy, zvlášť na karbonových kolech, mají na mokru nižší účinnost. Naštěstí nová kola bývají vybavena kotoučovými brzdami, které jsou na mokru účinnější. Menší přilnavost mají samozřejmě i pláště, a tak snadno hrozí smyk.