My, jakožto tým Road Classics, bychom měli odpovědět: „Kdykoliv!“. Jelikož si ale přejeme, ať si cyklistiku naplno užíváš, dáme ti několik rad, jak se na takový závod připravit a jak poznat, že ho s přehledem zvládneš a nebude to pro tebe jen boj o přejetí cílové čáry.
Jak jsme si pověděli v předchozích dílech: začátečník by si měl vybrat trasu o délce kolem 50 kilometrů, kterou zvládne i člověk s průměrnou fyzickou kondicí. Naše trasy jsou o trochu delší, ale zase tě bude zrychlovat tempo skupiny. Šanci zvládnout je má tedy i ten, kdo s cyklistikou začíná. Pokud ale chceš z cykloobchodu rovnou vyjet do pelotonu Road Classics, mysli na to, že kolo je třeba si nejdříve náležitě vyzkoušet a rozhodně se vyplatí absolvovat nějakou skupinovou jízdu. Kdo jezdí ve skupině, nemá se na Road Classics čeho bát. Naopak si užije komfort v tom, že celá silnice je jeho.
Nespornou výhodou silniční cyklistiky je to, že nevyžaduje tak pokročilé dovednosti jako MTB. Na bajkách tě čekají svízelné sjezdy, které je třeba trénovat několik let. Na silničce se zvládneš slušně pohybovat už po pár měsících, a nejvíce se technická vybavenost projeví v zatáčkách.
Naše trasy plánujeme tak, aby průměrnému cyklistovi zabraly do pěti hodin. To už je slušná porce. V tréninku se spíš než na počet odjetých kilometrů zaměř na to, jak dlouho vyjížďka trvá. V závodě tě zrychlí peloton, ale kopce budeš muset vyšlápnout takzvaně „za své“. Tvá průměrná rychlost bude vyšší než při běžné vyjížďce, ale nepočítej s tím, že se neustále povezeš v háku čtyřicítkou.
V tréninku tedy tolik nezáleží na tom, kolik měří v kilometrech, ale spíše na tom, kolik hodin jízda trvá a zda dokážeš držet konstantní tempo. Pro obstojné zvládnutí závodu o délce pěti hodin je třeba mít zkušenosti s vyjížďkou, která měřila ještě o hodinu více. Dá se předpokládat, že při ní najedeš podobný počet kilometrů jako naše závody.
Trénink není závod, nejde o to, jak rychle pojedeš. Pokud chceš poměřovat svou fyzičku, můžeš si vybrat jeden kopec poblíž domova a změřit si, jak dlouho ti trvá, než vyjedeš na vrchol. Velmi ti pomůže Strava. Dost možná je na tom kopci segment, případně ho můžeš založit.
V tréninku porovnávej svou průměrnou rychlost s průměrnou srdeční frekvencí. Zvládneš stejnou trasu stejně rychle, ale tvůj průměrný tep byl o 10 úderů za minutu nižší? Evidentně se zlepšuješ. Rychlost může ovlivnit i vítr. Při silném větru budeš pomalejší.
Zlepšování začínajícího sportovce je poměrně rychlé. Tělo se nejdříve adaptuje na daný sport, svaly pochopí, jak mají zabírat a zvyknou si. Hned ucítíš, že každá jízda je lepší a lepší. Tenhle jev je nesmírně motivující a někomu se může stát, že se na cyklistice stane závislý. Na to pozor, jednak hrozí přetrénování, druhak tady platí rčení „rychle nabyl, rychle pozbyl.“ Může se pak stát, že se ti cyklistika znechutí. Začínej proto s kolem s mírou, protože všechno potřebuje čas.
Road Classics amatérská „závodní“ silniční cyklistika nekončí. Ano, je to to nejvíc, co můžeš v Česku zažít a snažíme se, aby naše akce byla porovnatelná s akcemi světové úrovně. Bohužel alpské kopce v Česku nemáme, ale naštěstí je to k nim docela blízko. Cyklistické výzvy najdeš po celém světě, ale věříme, že Road Classics se ti stane pevným bodem v cyklistickém vesmíru.
U Aleše a Libora žádná karbonová kola s elektronickým řazením nenajdete. Dohromady vlastní přes třicet historických kousků, na kterých objíždí akce v Česku i zahraničí. Svým úsměvem dokazují, že i na úplně obyčejné technice se dá zažít spousta legrace.
Pokud chcete podat v závodě co nejlepší výkon a netoužíte po tom, aby vám v něm takzvaně došlo, je potřeba se zamyslet nad správným výživovým plánem.